Zobrazují se příspěvky se štítkemAktuální dění. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemAktuální dění. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 16. listopadu 2017

GLOSA: „Ty na Slavících nebudeš, Brodéne. Sorry jako…“

Předmluva: Od srpna jsem se tu neobjevila a příčinou je takový nedostatek času, že sotva stíhám příležitostně odpovídat přátelům na sociálních sítích. A to ani nevíte o tom množství článků, které jsem chystala a nemohla ze stejného důvodu zveřejnit. Jenže tento blog je zaměřený na hudbu a kulturu obecně, takže pokud se stane něco opravdu důležitého, ten čas si prostě musím najít, abych se mohla vyjádřit – třeba to jednoho dne i někomu k něčemu bude.

 

úterý 1. srpna 2017

Glosa: Zpěvák nebo boxovací pytel? V České republice v tom není rozdíl

Možná jste už postřehli, co se stalo během letošního ročníku festivalu Rockfest Dačice, který se konal ve dnech 28. a 29. července – totiž že frontman kapely Hentai Corporation (Radek Škarohlíd) dostal přímo během vystoupení pěstí od metrákového plešatého „slušného Čecha“ a ochranka… Ochranka nejen, že se ani nepokusila útočníkovi zabránit v tom, aby se dostal na pódium, jak by to mělo být, ale nakonec se ještě jala onoho nebohého znepokojeného občana chránit před pološílenými členy kapely, kteří se společně s jejich neméně šíleným manažerem jen tak producírovali po pódiu ozbrojeni nebezpečně vypadajícími hudebními nástroji (a kdo ví, jestli ještě někde neměli schované sebevražedné vesty). Kapela byla nakonec odvedena ochrankou do zákulisí a po tom, co jí organizátoři vypověděli smlouvu, byla vyvedena z celého areálu, aby náhodou nemohla týrat ty účastníky festivalu, kteří její nelítostný útok přežili (včetně Adolfa a Evy, obávám se :-( ). Nejvtipnější na tom je, že kapela na Rockfestu v Dačicích hrála již v roce 2015, žádné problémy nebyly a organizátor musel minimálně díky tomu vědět, že jde o kapelu poměrně výstřední. Jenže včera není dnes a organizátor se zřejmě rozhodl, že slušný občan má vždy pravdu a povinností skupiny, je mu vždy ustoupit případně se rovnou nechat zfackovat.

sobota 8. dubna 2017

Revival na Masters Of Rock?


Poznámka: Důležité aktuální téma, kterému nemůžu nevěnovat pozornost. Nemám ale moc času, protože píši závěrečnou vysokoškolskou práci a musím se učit na zkoušky (což je také důvod, proč jsem celkově neaktivní a neodpovídám ani svým nebohým mnou-zanedbávaným přátelům, pokud mi napíší), takže tentokrát jen stručně.

pátek 6. ledna 2017

Kauza Lidl

Původně jsem plánovala napsat článek na téma recenze, ale v posledních dnech se zase jednou národ český nádherně vybarvil, takže jsem pozměnila své plány a článek o recenzích prostě dokončím a zveřejním o něco později.
Je sice pravda, že dnešní článek je tak trochu off-topic, ale na druhou stranu se nemůžu nevyjádřit a navíc od hudby svým způsobem zas tak moc neodbočím, jak uvidíte. Právě hudby bych se alespoň v jedné části ráda trochu dotkla, takže pokud sem chodíte jen kvůli článkům o hudbě (přičemž až dosud byly všechny články převážně hudebního rázu), strádat nebudete.


neděle 27. listopadu 2016

GLOSA: Český slavík 2016 aneb „Gott mit uns“…

Každý rok část české populace s větším či menším napětím sleduje, kdo se jak umístí v hudební soutěži Český slavík Mattoni. Někteří soutěž sledují proto, že se jí účastní jejich oblíbený interpret (nebo tam alespoň vystupuje), jiní si tím pouze krátí dlouhou chvíli, protože v televizi nic lepšího není a takto pozdě večer nemají náladu na jakoukoliv náročnější činnost, a pak jsou tu také ti, kteří jen chtějí vědět, jak moc velká fraška to bude tentokrát.

úterý 5. července 2016

Chapadla propagandy si našla cestu i k metalové hudbě


Ať už si to uvědomujeme nebo ne, i my se denně setkáváme s propagandou různých druhů a je naprosto jedno, z jaké strany je na nás namířena. Občas ale zajde tak daleko, že se člověk ani nestačí divit, o čemž přesně tento článek pojednává.


pondělí 16. května 2016

Mé dojmy z letošní Eurovize – má vůbec smysl se jí účastnit?


Hudební soutěž Eurovize (Eurovision Song Contest), která se koná každý rok, jsem si tentokrát nemohla nechat ujít, i když by mě za normálních okolností nemohla zajímat méně. V první řadě proto, že je zázrak narazit v této soutěži na kvalitní počin i po hudební a technické stránce dobré představení, ale jde spíš o nákladnou podívanou, kde se většinou setkává spíš kýč s generickým popem (hlavně s tím) a nevkusem.
Tentokrát jsem byla ovšem zvědavá už jen kvůli tomu, že jsme letos vybrali jakou svou reprezentantku zpěvačku Gabrielu Gunčíkovou, která je jako jedna z mála českých hudebníků známá i v zahraničí a navíc (a to hlavně) velmi nadaná. Do finále sice postoupila, což byl náš obrovský úspěch, ale dál se už nedostala – skončila předposlední před Německem, které se do finále dostalo díky tomu, že patří mezi tzv. „Silnou pětku“.

 Zdroj obrázku: newsweek.com