Zobrazují se příspěvky se štítkemKapely. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKapely. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 23. listopadu 2019

ALBUM REVIEW: Songs The Night Sings by The Dark Element

When I found out that Anette Olzon, the former frontwoman of the Finnish symphonic metal band Nightwish, joined forces with Jani Liimatainen, who used to play in another Finnish metal band Sonata Arctica, I was overjoyed. After her departure from Nightwish and the release of her first solo album, it wasn’t clear whether she’d ever return to metal music. I was saddened by the idea that metal music could possibly lose the theatrical and joyful Anette forever, so you can probably imagine how delighted the formation of The Dark Element made me feel.
The first album was very good – dynamic, catchy and overall interesting even though there are some things that bother me about the album. But when their second album was announced, I tried, once again, not to get too excited about it (which I already explained in the previous review). This album, named “Songs The Night Sings”, was released this year on November 6 by Frontiers Music and contains eleven songs in total, including one eponymous song (well, there can’t be more than one, right?).

neděle 20. října 2019

ALBUM REVIEW: Lacuna Coil's new album Black Anima

Long-time, no see, right? After several months of hiatus caused by my university studies, I finally have enough time to pay attention to my blog too. So let’s start with a review, shall we? Hopefully, there is still someone out there to actually read this despite my long inactivity.

neděle 1. dubna 2018

RECENZE: Evanescence & Orchestra: Synthesis

Když se řekne Evanescence, téměř každému se ihned vybaví frontmanka kapely, její uhrančivý hlas a temné rockové písně, které byly zjevně dost temné na to, aby byla kapela „ocejchována“ jako „gothic rock“. Inu, což o to – Amy Lee má pořád uhrančivý hlas, písně kapely jsou nadále tklivé a temné a i to označení „gothic rock“ se tak nějak vžilo. Málo koho z těch lidí, kteří dění kolem kapely moc nesledují, by ale asi napadlo, že se kapela jednoho dne rozhodne trochu experimentovat s jinými žánry. Přesně k tomu ale došlo v roce 2017, kdy bylo vydáno album Synthesis, na němž byly kromě dvou novinek vybrané staré skladby kapely nahrány v podání orchestru (ačkoliv pochopitelně nešlo o čistě orchestrální verzi, jak by z předchozí věty mohlo vyplynout). Tak se stalo, že kapela s novým počinem vyrazila na turné a zastavila se i 17. března i v beznadějně vyprodaném pražském Kongresovém centru.

čtvrtek 16. listopadu 2017

GLOSA: „Ty na Slavících nebudeš, Brodéne. Sorry jako…“

Předmluva: Od srpna jsem se tu neobjevila a příčinou je takový nedostatek času, že sotva stíhám příležitostně odpovídat přátelům na sociálních sítích. A to ani nevíte o tom množství článků, které jsem chystala a nemohla ze stejného důvodu zveřejnit. Jenže tento blog je zaměřený na hudbu a kulturu obecně, takže pokud se stane něco opravdu důležitého, ten čas si prostě musím najít, abych se mohla vyjádřit – třeba to jednoho dne i někomu k něčemu bude.

 

úterý 1. srpna 2017

Glosa: Zpěvák nebo boxovací pytel? V České republice v tom není rozdíl

Možná jste už postřehli, co se stalo během letošního ročníku festivalu Rockfest Dačice, který se konal ve dnech 28. a 29. července – totiž že frontman kapely Hentai Corporation (Radek Škarohlíd) dostal přímo během vystoupení pěstí od metrákového plešatého „slušného Čecha“ a ochranka… Ochranka nejen, že se ani nepokusila útočníkovi zabránit v tom, aby se dostal na pódium, jak by to mělo být, ale nakonec se ještě jala onoho nebohého znepokojeného občana chránit před pološílenými členy kapely, kteří se společně s jejich neméně šíleným manažerem jen tak producírovali po pódiu ozbrojeni nebezpečně vypadajícími hudebními nástroji (a kdo ví, jestli ještě někde neměli schované sebevražedné vesty). Kapela byla nakonec odvedena ochrankou do zákulisí a po tom, co jí organizátoři vypověděli smlouvu, byla vyvedena z celého areálu, aby náhodou nemohla týrat ty účastníky festivalu, kteří její nelítostný útok přežili (včetně Adolfa a Evy, obávám se :-( ). Nejvtipnější na tom je, že kapela na Rockfestu v Dačicích hrála již v roce 2015, žádné problémy nebyly a organizátor musel minimálně díky tomu vědět, že jde o kapelu poměrně výstřední. Jenže včera není dnes a organizátor se zřejmě rozhodl, že slušný občan má vždy pravdu a povinností skupiny, je mu vždy ustoupit případně se rovnou nechat zfackovat.

úterý 25. července 2017

Skladby kapely Eluveitie, v nichž byly použity skutečné keltské lidové písně

Pokud jste fanoušky švýcarské folkmetalové kapely Eluveitie, jistě jste viděli i jeden záznam, kde společně s kapelou Finntroll hrají na festivalu Masters Of Rock svoji skladbu Inis Mona a frontman Chrigel Glanzmann říká, že „jde o starou keltskou taneční(?) písničku“. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, co že je to za píseň? Jestli jste po tom nikdy nepátrali, nebo se vám nepovedlo zjistit, jaká písnička to byla, pokračujte ve čtení, protože právě v tomto článku se dozvíte něco nového nejen o této skladbě. Já samozřejmě nejsem žádná expertka na keltské písně, takže je pravděpodobné, že nějaké se objevily ještě v dalších skladbách Eluveitie, aniž bych na to došla, ale zatím je to zkrátka těchto pět skladeb, u nichž jsem si spojitostí s reálnými lidovými písněmi keltských národů jistá.

sobota 8. dubna 2017

Revival na Masters Of Rock?


Poznámka: Důležité aktuální téma, kterému nemůžu nevěnovat pozornost. Nemám ale moc času, protože píši závěrečnou vysokoškolskou práci a musím se učit na zkoušky (což je také důvod, proč jsem celkově neaktivní a neodpovídám ani svým nebohým mnou-zanedbávaným přátelům, pokud mi napíší), takže tentokrát jen stručně.

neděle 27. listopadu 2016

GLOSA: Český slavík 2016 aneb „Gott mit uns“…

Každý rok část české populace s větším či menším napětím sleduje, kdo se jak umístí v hudební soutěži Český slavík Mattoni. Někteří soutěž sledují proto, že se jí účastní jejich oblíbený interpret (nebo tam alespoň vystupuje), jiní si tím pouze krátí dlouhou chvíli, protože v televizi nic lepšího není a takto pozdě večer nemají náladu na jakoukoliv náročnější činnost, a pak jsou tu také ti, kteří jen chtějí vědět, jak moc velká fraška to bude tentokrát.

úterý 5. července 2016

Chapadla propagandy si našla cestu i k metalové hudbě


Ať už si to uvědomujeme nebo ne, i my se denně setkáváme s propagandou různých druhů a je naprosto jedno, z jaké strany je na nás namířena. Občas ale zajde tak daleko, že se člověk ani nestačí divit, o čemž přesně tento článek pojednává.


čtvrtek 19. května 2016

Metal, Show, Bitches – Horečka sobotní noci


Na úvod: Omlouvám se, že recenzi ka koncert, který se odehrál 7. května, zveřejňuji až dnes (19. května) – bohužel je zkouškové období, takže nemám moc času. Recenze je také kratší než obvykle, protože: a) není čas se rozepisovat; b) šlo o recenzi pro školní časopis, který má omezený počet znaků – snažila jsem se ještě dopsat nějaké podrobnosti, které v té pro školní časopis nebyly, ale na moc věcí jsem si nevzpomněla.
_____
V první májovou sobotu, tedy 7. května, se v břeclavském Kafé Piksla sešly tři kapely: Separator, Step To The Crowd a kapela Eponine. Koncert byl původně naplánován na 20:00, nicméně patrně díky probíhajícímu hokejovému zápasu a nedostatku diváků byl o nějakou dobu odložen, dokud se klub patřičně nenaplnil. Protože hlavní hvězdou večera byla kapela Eponine, bude v recenzi zaměřena pozornost právě na ni.

neděle 24. dubna 2016

Dobré kapely, které (ne)znáte (CZ, vol. 1)

Kdysi jsem na svém starém blogu měla poměrně velký úspěch se seriálem „Dobré méně známé kapely“, jenže později jsem od toho upustila, protože nebyla žádná motivace a navíc jsem už postupem času neměla nápady na to, podle jakého vzoru bych měla kapely pro další články vybírat. Později jsem navíc začala blogovat tady na tomto blogu, takže aktivita na tom původním upadla a poslední článek pochází z listopadu minulého roku. Je nicméně škoda, abych definitivně upustila i od psaní těchto článků, protože stále narážím na kapely, o kterých stojí za to psát, protože by si zasloužily pozornost.
Nakonec jsem se rozhodla, že v seriálu budu pokračovat i zde (alespoň se o to pokusím) a řekla jsem si rovnou, že začnu čtyřmi českými kapelami, které náhodně vylosuji, abych nemusela řešit, kterou kapelu poslouchám víc, kterou mám lépe naposlouchanou, a která se mi zdá lepší. Nakonec to dopadlo tak, že prvními kapelami, o kterých se rozepíši, budou kapely Arch Of Hell, Silent Stream Of Godless Elegy, Tezaura, Eponine, Misty Ways a Emerald Shine. 

čtvrtek 7. dubna 2016

Symphonic metal sins

My story of a metalhead started when I discovered the Finnish metal band Nightwish. I simply fell in love with their music, which made me more curious about other metal bands. That's how I discovered metal.
There was, however, one particular sub-genre which captivated my attention the most: symphonic metal. It had everything I loved - heavy riffs, orchestra, and catchy melodies (although sometimes too catchy to my liking as I love complex compositions, which symphonic metal bands' songs don't always have). I still love these elements in music, but the more symphonic metal bands I knew, the more I actually realized that most of these bands are pretty much the same in some aspects, and as I grew up and discovered more bands and sub-genres, the mutual similarity of some bands started to get boring (maybe I could even say it started to be annoying).
But don't get me wrong - I haven't given up on the symphonic metal, I have only become a bit picky (well, maybe more than just a bit). Of course, there are also great symphonic metal bands which are really original and unique, but most of these bands are not strictly symphonic metal - they use elements of other genres or subgenres and they do not restrict themselves to the metal genre only. What makes them stand out is that they're not afraid to do some experiments. There are, however, a lot of absolutely stereotypical symphonic metal bands that sound really the same and that's what I want to dedicate this article to. So let's see what bothers me about this metal subgenre the most...

čtvrtek 17. března 2016

Spark Fresh Blood: Koncert vítězů – přehlídka toho nejlepšího


Minulý rok uspořádal rockový časopis Spark třetí ročník soutěže mladých českých i slovenských kapel toužících po větší pozornosti a prosazení se na zdejší hudební scéně. Přihlásilo se více než 400 kapel, z nichž byly po nějaké době čtenáři časopisu vybrány ty nejlepší – na třetím místě se umístila kapela Misty Ways, na druhém Ereley a na prvním slovenská power heavy metalová kapela Signum Regis.Právě 12. března v 18:00 byl časopisem Spark v Brně také uspořádán koncert, na němž vystupovaly tyto tři kapely, které se umístily na prvních třech příčkách, a také kapela Eponine, která skončila čtvrtá.


středa 16. března 2016

Když Češi zpívají anglicky

Možná už jste si někdy položili otázku, jestli je pro české interprety a kapely lepší zpívat anglicky nebo česky – zatímco angličtina je světový jazyk, kterému by více či méně měl rozumět v dnešní době alespoň každý obyvatel „západního světa“, který má přístup ke vzdělání, češtině přece jen rozumíme lépe než jakémukoliv jinému jazyku. Jenže ne každý rozumí češtině a k tomu, aby to, co chce daný hudebník sdělit světu, pochopilo co nejvíce lidí, náš jazyk přece jen nestačí.