Hudební soutěž Eurovize (Eurovision Song Contest),
která se koná každý rok, jsem si tentokrát nemohla nechat ujít, i když by mě za normálních okolností nemohla
zajímat méně. V první řadě proto, že je zázrak narazit v této
soutěži na kvalitní počin i po hudební a technické stránce dobré představení,
ale jde spíš o nákladnou podívanou, kde se většinou setkává spíš kýč
s generickým popem (hlavně s tím) a nevkusem.
Tentokrát jsem byla ovšem zvědavá už jen kvůli
tomu, že jsme letos vybrali jakou svou reprezentantku zpěvačku Gabrielu Gunčíkovou, která je jako jedna z mála českých hudebníků známá i
v zahraničí a navíc (a to hlavně) velmi nadaná. Do finále sice postoupila,
což byl náš obrovský úspěch, ale dál se už nedostala – skončila předposlední
před Německem, které se do finále dostalo díky tomu, že patří mezi tzv. „Silnou
pětku“.
Zdroj obrázku: newsweek.com
