Dobré kapely, které (ne)znáte (CZ, vol. 1)

Kdysi jsem na svém starém blogu měla poměrně velký úspěch se seriálem „Dobré méně známé kapely“, jenže později jsem od toho upustila, protože nebyla žádná motivace a navíc jsem už postupem času neměla nápady na to, podle jakého vzoru bych měla kapely pro další články vybírat. Později jsem navíc začala blogovat tady na tomto blogu, takže aktivita na tom původním upadla a poslední článek pochází z listopadu minulého roku. Je nicméně škoda, abych definitivně upustila i od psaní těchto článků, protože stále narážím na kapely, o kterých stojí za to psát, protože by si zasloužily pozornost.

Nakonec jsem se rozhodla, že v seriálu budu pokračovat i zde (alespoň se o to pokusím) a řekla jsem si rovnou, že začnu čtyřmi českými kapelami, které náhodně vylosuji, abych nemusela řešit, kterou kapelu poslouchám víc, kterou mám lépe naposlouchanou, a která se mi zdá lepší. Nakonec to dopadlo tak, že prvními kapelami, o kterých se rozepíši, budou kapely Arch Of Hell, Silent Stream Of Godless Elegy, Tezaura, Eponine, Misty Ways a Emerald Shine. 

Arch Of Hell

Tato sedmičlenná symphonic death metalová kapela z Brna vznikla roku 2006 a na české hudební scéně není jejich jméno ani v nejmenším neznámé. Přesto ovšem stále platí, že člověk musí lokální metalovou scénu již dobře znát a aktivně se o ni zajímat, aby na tuto kapelu narazil, neboť nejde o žádný komerční mainstream metalového žánru, jako je tomu například v případě kapel Arakain, Dymytry, Doga apod., což už ostatně vyplývá z žánrového zařazení.

Také nečekejte žádné jednoduché, chytlavé a jednotvárné melodie, protože ve své tvorbě spojují nejen symphonic metal a death metal, ale také prvky metalcoreu, black metalu, death metalu a jejich hudba je mnohem komplikovanější, propracovanější a na poslech daleko náročnější, než hudba většiny kapel, kterým se povede prorazit i přesto, že metalovou hudbu poslouchá celkově méně lidí než líbivý pop či většinovou populací (přinejmenším) snesitelný rock.

Na kapele je ještě jedna věc velmi zajímavá. Pominu vokály samotné, protože každý člověk, který o metalu alespoň něco ví, si uvědomí, že patrně uslyší growling, čistý vokál či nějaké to napodobení operního nebo klasického zpěvu (neřekla bych, že by byla zpěvačka kapely nějak profesionálně trénovaná v jakékoliv ze dvou zmíněných technik, ale kdo ví). Daleko zajímavější je angličtina vokalistů kapely – málokdy se totiž stává, že by Češi měli tak výbornou angličtinu (tím spíš, co se výslovnosti týče). Mého přítele, budoucího učitele angličtiny, který je velkým perfekcionistou (zvlášť, pokud jde o jeho studijní obor), dokonce zaskočilo, když jsem mu oznámila, že kapela pochází z Brna. Nemyslím, že by si myslel, že jde například o Americkou kapelu, ale jejich angličtina zaskočila i jej.

Po kompoziční stránce je ještě třeba některé věci trochu doladit, ale přesto si troufám tvrdit, že jde o jednu z nejlepších současných českých kapel, takže pokud máte v oblibě tvrdou hudbu, která v sobě snoubí melodičnost i jistou agresivitu a nedisponuje „odrhovačkovou“ chytlavostí, mohu vám Arch Of Hell vřele doporučit.

Silent Stream Of Godless Elegy

Folk (ethno) doom metalové kapela Silent Stream Of Godless Elegy je ještě daleko známější než výše zmíněná kapela Arch Of Hell, přesto ale není záruka, že na ni narazíte, nebo jí přijdete na chuť. Dokonce natolik, že dvakrát vyhráli hudební cenu Anděl a hráli například i v Belgii, Německu, Holandsku, Rakousku či Švýcarsku, což je pro české kapely celkem velký úspěch, neboť většina vycestuje maximálně na Slovensko, do Polska či Maďarska. Proto je možné, že její jméno vám něco říká, ale sami jste od nich ještě nic neslyšeli, nebo jste jim nevěnovali patřičnou pozornost a přesně to je důvod, proč o nich píši i přesto, že si svůj díl slávy ukrojili a moji reklamu tím pádem nepotřebují.

Svoji slávu si tato kapela nevysloužila ale jen tak pro nic za nic a pouze talent jednotlivých členů (A že ho mají!) za ní také nestojí – kapela je totiž výjimečná už jen tím, jakou hudbu hraje a jaké hudební prvky v ní najdete. Folk metalových kapel u nás moc není a ty existující většinou produkují nicneříkající zprofanovaný folk metal inspirovaný hudbou severských, německých či „keltských“ kapel (tj. v tomto případě kapel románských/keltských národů), takže jejich hudba nemá vlastní tvář a nemůže tím posluchačům nabídnout cokoliv originálního. Totéž platí i v případě, že se dané kapely prostě ponořily do generického folk metalu, kde veškerou „folkovost“ zajišťuje prosté „fidlání“ na housličky. SSOGE jsou ale jiní – kromě pochmurného doom metalového zvuku v jejich hudbě uslyšíte prvky moravské hudby (zvláště pak balad) a vedle toho také například cimbál (na těch novějších albech), což sice ve skutečnosti není moravský tradiční hudební nástroj (patrně jsem vás teď velmi zaskočila), ale s moravskou lidovou hudbou každý spojuje a i ten dopomáhá hudbě SSOGE k zvláštní zádumčivému zvuku. Velký podíl na jejich dobrém zvuku (pokud jde o ta novější alba), má i jejich spolupráce s hudebníkem Tomášem Kočkem.

Co mi ale trochu vadí, je angličtina. Normálně by mi nevadila, ale v případě SSOGE je přízvuk na můj vkus opravdu silný. Naštěstí ne všechny jejich písně jsou anglicky, protože hlavně v poslední době se kapela uchýlila spíše k češtině občas doplňované polštinou.

Ať už máte rádi jakýkoliv metalový podžánr nebo metal neposloucháte vůbec, určitě dejte SSOGE šanci – přece jen je naděje, že se vám zalíbí.

Tezaura

Opět se vrátíme do Brna, odkud pochází také kapela Tezaura, která má na kontě už jedno album, dva oficiální videoklipy nespočet koncertů. O Tezauře se můžete na internetu dočíst mimo jiné například i to, že hraje gothic metal/gothic rock a vystupovala na festivalu Made Of Metal.

Rozhodně není tak tvrdá jako Arch Of Hell a navzdory svému žánru ani tak zádumčivá jako Silent Stream Of Godless Elegy. Přesto může potenciálně zaujmout více posluchačů než výše uvedené kapely, byť se sama za sebe musím přiznat, že SSOGE jen tak někdo netrumfne a kdo by chtěl překonat AOH, měl by to také velmi náročné.

Přesto, že tato energická skupinka talentovaných brněnských muzikantů odvádí zvláště na české poměry velmi dobrou práci, je něco, co mi na jejich hudbě velmi vadí a jde o jeden z důvodů, proč se do jí nebudu schopná zcela ponořit, dokud/pokud se to nezlepší. Řeč o přízvuku zpěvačky Lori. Písně kapely jsou totiž v angličtině, ale ten přízvuk, i když je stále ještě snesitelný (uznávám, že jsem asi zhýčkaná), není ani pro všechny rodilé Čechy úplně příjemný, natož pro lidi ze zemí, kde se mluví anglicky. Teď nechci tvrdit, že by písně měli psát raději v češtině, ale na přízvuku a výslovnosti bude nicméně třeba trochu zapracovat.

Abych nemluvila jen o přízvuku – musím uznat, že Lori má v některých polohách velmi příjemný hlas (hlavně v těch nižších) a to hlavně tehdy, když zpívá zcela přirozeně a uvolněně, což do hudby kapely dokonce i lépe zapadá. Je pravda, že ve vyšších polohách se její hlas zas tak dobře neposlouchá (chci říct, že se poslouchá pochopitelně pořád dobře, nicméně v nižších polohách lépe vynikne barva jejího hlasu), ale kapely se (obvykle) vyvíjejí a kdo ví, co přinesou další alba.

Tezauře dejte ovšem určitě šanci.

Eponine

Brněnsko-břeclavská kapela kombinující metal, screamo a rock, do tohoto výběru vlastně moc nezapadá, v čemž mi zřejmě dáte sami zapravdu, protože od ostatních kapel se neliší jen „na první poslech“ (tedy žánrově), ale vyčnívá už na první pohled, čehož si můžete všimnout už na úvodním snímku videoklipu, který jsem sem přiložila.

Jde sice o poměrně mladou kapelu, jež je ovšem zároveň složena ze zkušených hudebníků, kteří už v nějaké kapele (či kapelách) hráli nebo stále dokonce hrají. Mimo toho mají za sebou už pěkných pár úspěchů jako třeba čtvrté místo v soutěži Spark Fresh Blood či vystupování na festivalech. Zdatně kombinují protiklady, takže zatímco v jednu chvíli divoký screaming vokalistky Zuzany doprovázejí tvrdé riffy a ze zdí opadává omítka, jindy kapela dopřeje ušním bubínkům posluchačů oddech a jejich hudba poklidně plyne, dokud nepřijde další „jez“. Kapelu jsem již slyšela živě několikrát a ráda bych tedy také podotkla, že stejně kvalitní výkon, který můžete slyšet ve videoklipech a na nahrávkách, podávají i během koncertů. Až je to místy neuvěřitelné a to zvlášť, co se zpěvu/screamingu Zuzany týče, protože přechody mezi jednotlivými pěveckými technikami jsou mnohdy neuvěřitelně ostré, ale dobrý výkon i přesto odvádí od začátku až do konce. Kromě toho je také potřeba vyzdvihnout Zuzaninu angličtinu a její prakticky neexistující akcent, což je u českých kapel, jak už jsem zmiňovala dříve, často velký problém. Ale abych nechválila jen vokalistku, skvěle si vedou všichni členové kapely, díky čemuž je kapela Eponine výborná a sehraná jako celek.

Rozhodně jde o kapelu s velkým potenciálem, což je také důvod, proč mě udivuje, že o nich není víc slyšet. Ale o to větší motivaci mám já pro to, abych se o nich zmínila, kdykoliv je to možné. Jako třeba teď.

Misty Ways

Tuto brněnskou gothic metalovou kapelu už jsem měla tu čest vidět, když jsem navštívila koncert vítězů soutěže Spark Fresh Blood, o které jsem mluvila už v souvislosti s Eponine, kteří se jí také zúčastnili a stejně jako Misty Ways vystupovali na koncertě. Misty Ways skončili těsně před Eponine, tedy na třetím místě.

Nejsem si úplně jistá, jestli zrovna Misty Ways typickou gothic metalovou kapelou, protože jejich hudba je o něco dynamičtější a temperamentnější a k tomu je ještě pár dalších věcí, kterými se odlišují od většiny kapel svého žánru a tím spíš od těch českých. Vedle poměrně dobré angličtiny (možná už vám došlo, že kapely, jejichž zpěváci či zpěvačky angličtinu dobře neovládají, neposlouchám, nebo vyhledávám pouze písně v mateřském jazyce) je to i velmi zajímavý hlas – zpěvačka Katryna totiž na rozdíl od většiny zpěvaček skupin stejného žánru raději okouzluje diváky právě svou barvou hlasu než napodobováním operní pěvecké techniky, k čemuž se uchyluje hlavně mnoho vokalistek mladších či méně známějších kapel, což je příjemná změna (i když někdy se k tomu uchyluje i ona a zvláště ve vyšších polohách pak její zpěv nezní zrovna dvakrát příjemně). Přesto by ale vylo lepší, pokud by Katryna na svém zpěvu ještě trochu zapracovala a nesnažila se zbytečně zpívat nad rámec svého rozsahu, protože se patrně hlavně díky tomu, jak moc si se svým hlasem a technikou hraje, stále občas dopouští menších chyb.

Každopádně jsem si poměrně jistá, že hudba kapely Misty Ways se bude líbit a to zvláště příznivcům melodického metalu a kapel s ženskou zpěvačkou.

Asi jsem mohla vybrat lepší ukázku - uznávám, že zpěv a angličtina v tomto videoklipu nejsou zrovna nejlepší. Bohužel je to ale právě tato skladba, která mi z tvorby Misty Ways připadá nejzajímavější.

Emerald Shine

Novojičínská folk metalová kapela Emerald Shine má na svém kontě zatím pouze EP s názvem „Beneath The Stars“, na němž se objevily čtyři skladby, ale o pozornost nemá nouzi, což dosvědčuje i množství článků, které o kapele již vyšly.

Od většiny českých folk metalových kapel se podobně jako Silent Stream Of Godless Elegy liší, i když ne tak moc jako právě SSOGE, neboť ve srovnání s nimi mají na stupnici originalisty stále ještě blíže ke stereotypním folk metalovým kapelám. Hudba Emerald Shine má každopádně lehký nádech středověké hudby a v jejich písních uslyšíte vedle nástrojů pro folk metal typických i harfu, což ani ve folk metalu není zrovna obvyklé. Právě přítomnost harfy dost napomáhá vytvářet unikátní zvuk, díky kterému by mohlo kapela v budoucnu prorazit.

To, že je v hudbě Emerald Shine přítomná i harfa, by mohlo někoho donutit domnívat se, že jde o kapelu příliš „měkkou“ na to, aby tomu jako „pravověrný metalista“ věnoval jakoukoliv pozornost. To by ale byla chyba, protože byť hudba Emerald Shine je melodická, o tvrdé riffy a growling zde také není nouze. A kdo growling zrovna dvakrát neobdivuje, určitě ocení příjemné ženské vokály zpěvačky a flétnistky kapely Leeny. Sice nemohu říct, že by její hlas byl nějak extrémně unikátní, ale velmi dobře se poslouchá. Na zpěvu by ale měl zapracovat jeden z mužských zpěváků kapely (nejsem si jistá, který z těch dvou, kteří mají na starosti čistý zpěv), protože opravdu tahá za uši, což je škoda. Opět ale musím vyzdvihnout angličtinu.

Samozřejmě je potřeba, aby kapela svoji hudbu i po produkční a kompoziční stránce vypilovala, ale protože je to teprve kapela začínající, je patrné, že se dál vyvíjet bude i bez toho, aby je o to přímo někdo žádal. Každopádně vám doporučuji dát kapele Emerald Shine šanci a pokud možno i navštívit nějaký její koncert, pokud budete mít příležitost.

Toto je pro dnešek vše, ale na další várku kapel se můžete těšit zase příště, protože v psaní těchto článků nehodlám ani v nejmenším přestávat. Na závěr bych se ještě ráda omluvila, pokud se v článku objevily nějaké hrubky, chybné informace či jakékoliv jiné hovadiny – napsat těsně před začátkem zkouškového období alespoň trochu podrobný článek, který je ještě delší než většina mých esejí a je v něm obsaženo vše, co by tam být mělo, dá opravdu zabrat.