čtvrtek 22. prosince 2016

Playlist: Deset dobrých netradičních koled (a písní o zimě)

Už se jen dvakrát vyspíme a bude Štědrý den, takže již máte doma všichni jistě řádně uklizeno (přiznávám se, že já ne – já vám tady místo toho píši článek), dárky nachystané (nebo aspoň nakoupené), cukroví napečeno a všude ozdoby. Možná vám taky doma hrají nějaké koledy, ale možná vám stokrát ohrané písničky lezou na nervy, což je poslední, co by člověk v době Vánoc potřeboval. Proto jsem pro vás přichystala tento článek, v němž vás seznámím s deseti dobrými vánočními songy (Dobrými alespoň podle mě, ale za zkoušku nic nedáte, ne?), které jste s největší pravděpodobností ještě neslyšeli.
Přiznávám, že ne všechny písně jsou koledy, ale protože Vánoce slavíme v zimě, nemohla jsem pomoci nepřidat i pár písniček se zimní tematikou pro dokonalou zimní atmosféru. A proč taky ne, když i u nás v tom nejjižnějším cípku jižní Moravy máme po dlouhé době sníh (nerada bych to zakřikla)!
Mimochodem, těch písní je opravdu deset, i když bodů je jen osm.



neděle 27. listopadu 2016

GLOSA: Český slavík 2016 aneb „Gott mit uns“…

Každý rok část české populace s větším či menším napětím sleduje, kdo se jak umístí v hudební soutěži Český slavík Mattoni. Někteří soutěž sledují proto, že se jí účastní jejich oblíbený interpret (nebo tam alespoň vystupuje), jiní si tím pouze krátí dlouhou chvíli, protože v televizi nic lepšího není a takto pozdě večer nemají náladu na jakoukoliv náročnější činnost, a pak jsou tu také ti, kteří jen chtějí vědět, jak moc velká fraška to bude tentokrát.

pondělí 7. listopadu 2016

Koncert Břeclavského komorního orchestru aneb Za hudbou do malého města


Někdo by se mohl domnívat, že nemá moc velký smysl, aby i menší města, která mají méně než 100 000 obyvatel, měla vlastní hudební těleso – lidé mohou cestovat za hudbou do větších měst a také se předpokládá, že mladou generaci už vážná hudba tolik nepřitahuje, takže jsou vlastní orchestry přežitkem, jenž se zkrátka nevyplatí. Nicméně o tom, že vážná hudba ještě stále lidi přitahuje a pro kvalitní hudbu není třeba chodit daleko, bylo možné se přesvědčit 30. října ve zcela zaplněné břeclavské synagoze, kde se konal koncert členů Břeclavského komorního orchestru. 

Noty pro píseň Jarilo (Yarilo) od skupiny Arkona

Je to už nějaká doba od chvíle, kdy se tu objevil posladní článek, jehož prostřednictvím bych se s vámi podělila o noty nějaké písně, ale nakonec jste se opět dočkali (pozn.: samozřejmě tím nechci říct, že moje transkripce jsou něčím, bez čeho byste se neobešli).
Tentokrát jde, jak jste mohli vyčíst z nadpisu (za předpokladu, že jste na článek pouze bezkyšlenkovitě neklikli), o transkripci písničky Jarilo (Yarilo) od ruské folk metalové kapely jménem Arkona a možná vás překvapí, co vlastně bylo na celém hudebním přepisu tím nejsložitějším. Jestli chcete vědět, co to bylo, podívat se na noty a poslechnout si výsledek, pokračujte ve čtení.  

pondělí 31. října 2016

Dušičkový playlist


V první řadě se omlouvám, že jsem se tu tak dlouho neukázala – nejde o to, že bych na vás kašlala, ale mám hodně práce a taky mnoho koníčků, který se ráda věnuji, a skombinovat všechno dohromady je hlavně v posledním ročníku na vysoké hodně těžká věc. Ale nebojte – pokud vám mé články moc chyběly (hahaha), možná se přece jen dočkáte toho, že aspoň jednou za čas něco nového přidám. Ručit za to ale nemohu.

Právě z nedostatku času vezmu hopem i tento článek. V anglosaském světě se dnes slaví Halloween, jinde v západním světě (a vlastně i v tom anglosaském) se 1. a 2. listopadu slaví Den všech svatých a Dušičky a v tomto období se také slavíval pohanský svátek Samhain, z nějž všechny tři uvedené svátky vlastně vznikly. A večer začne co nevidět, takže si i já s článkem, ve kterém vás seznámím s mými oblíbenými skladbami právě pro tuto příležitost, musím pospíšit. Ale nejprve: ačkoliv playlist obsahuje hlavně děsivé a tematické skladby, atmosféra, žánr a snad i témata jednotlivých skladeb se liší, tak nebuďte příliš překvapení, když občas začne hrát i něco, co vůbec nenavazuje na to před tím.

úterý 5. července 2016

Chapadla propagandy si našla cestu i k metalové hudbě


Ať už si to uvědomujeme nebo ne, i my se denně setkáváme s propagandou různých druhů a je naprosto jedno, z jaké strany je na nás namířena. Občas ale zajde tak daleko, že se člověk ani nestačí divit, o čemž přesně tento článek pojednává.


sobota 25. června 2016

Bretaňské písně v současné hudbě aneb Keltský fetiš

Svět má slabost pro keltskou hudbu, což je všeobecně známé – není žádná oblast lidové hudby, která by upoutávala takovou pozornost jako hudba keltská. Jistě, že populární je i lidová a zlidovělá hudba řecká, arabská či východoasijská, ale hudba keltských národů je zkrátka a dobře TOP. A to do té míry, že když řeknete „evropská lidová hudba“, většině lidí zasvítí v očích zelené jiskřičky a v hlavě se rozezní tóny keltské harfy – keltská hudba má zkrátka a dobře svůj nepopiratelný půvab. Půvab natolik silný, že se hudbou keltských národů dodnes mnoho hudebníků nechává inspirovat.

Keltské hudby je ale mnoho a navzájem se liší podle jednotlivých oblastí, takže nemá smysl psát o keltské hudbě obecně. Místo toho v tomto článku půjde pouze o hudbu z oblasti Bretaně, což je území ve Francii, jehož obyvatelé kdysi přepluli z Británie (přibližně z oblasti dnešního Walesu) a vyznačují se specifickým jazykem a kulturou.
O Bretani jste již určitě někdy sami slyšeli, ale asi vás nenapadlo, že dost možná znáte i některé písně či melodie, jež z této oblasti pocházejí. Pojďme se tedy společně podívat na tři nejzprofanovanější bretaňské písně.

čtvrtek 19. května 2016

Metal, Show, Bitches – Horečka sobotní noci


Na úvod: Omlouvám se, že recenzi ka koncert, který se odehrál 7. května, zveřejňuji až dnes (19. května) – bohužel je zkouškové období, takže nemám moc času. Recenze je také kratší než obvykle, protože: a) není čas se rozepisovat; b) šlo o recenzi pro školní časopis, který má omezený počet znaků – snažila jsem se ještě dopsat nějaké podrobnosti, které v té pro školní časopis nebyly, ale na moc věcí jsem si nevzpomněla.
_____
V první májovou sobotu, tedy 7. května, se v břeclavském Kafé Piksla sešly tři kapely: Separator, Step To The Crowd a kapela Eponine. Koncert byl původně naplánován na 20:00, nicméně patrně díky probíhajícímu hokejovému zápasu a nedostatku diváků byl o nějakou dobu odložen, dokud se klub patřičně nenaplnil. Protože hlavní hvězdou večera byla kapela Eponine, bude v recenzi zaměřena pozornost právě na ni.

pondělí 16. května 2016

Mé dojmy z letošní Eurovize – má vůbec smysl se jí účastnit?


Hudební soutěž Eurovize (Eurovision Song Contest), která se koná každý rok, jsem si tentokrát nemohla nechat ujít, i když by mě za normálních okolností nemohla zajímat méně. V první řadě proto, že je zázrak narazit v této soutěži na kvalitní počin i po hudební a technické stránce dobré představení, ale jde spíš o nákladnou podívanou, kde se většinou setkává spíš kýč s generickým popem (hlavně s tím) a nevkusem.
Tentokrát jsem byla ovšem zvědavá už jen kvůli tomu, že jsme letos vybrali jakou svou reprezentantku zpěvačku Gabrielu Gunčíkovou, která je jako jedna z mála českých hudebníků známá i v zahraničí a navíc (a to hlavně) velmi nadaná. Do finále sice postoupila, což byl náš obrovský úspěch, ale dál se už nedostala – skončila předposlední před Německem, které se do finále dostalo díky tomu, že patří mezi tzv. „Silnou pětku“.

 Zdroj obrázku: newsweek.com

neděle 24. dubna 2016

Dobré kapely, které (ne)znáte (CZ, vol. 1)

Kdysi jsem na svém starém blogu měla poměrně velký úspěch se seriálem „Dobré méně známé kapely“, jenže později jsem od toho upustila, protože nebyla žádná motivace a navíc jsem už postupem času neměla nápady na to, podle jakého vzoru bych měla kapely pro další články vybírat. Později jsem navíc začala blogovat tady na tomto blogu, takže aktivita na tom původním upadla a poslední článek pochází z listopadu minulého roku. Je nicméně škoda, abych definitivně upustila i od psaní těchto článků, protože stále narážím na kapely, o kterých stojí za to psát, protože by si zasloužily pozornost.
Nakonec jsem se rozhodla, že v seriálu budu pokračovat i zde (alespoň se o to pokusím) a řekla jsem si rovnou, že začnu čtyřmi českými kapelami, které náhodně vylosuji, abych nemusela řešit, kterou kapelu poslouchám víc, kterou mám lépe naposlouchanou, a která se mi zdá lepší. Nakonec to dopadlo tak, že prvními kapelami, o kterých se rozepíši, budou kapely Arch Of Hell, Silent Stream Of Godless Elegy, Tezaura, Eponine, Misty Ways a Emerald Shine

čtvrtek 7. dubna 2016

Symphonic metal sins

My story of a metalhead started when I discovered the Finnish metal band Nightwish. I simply fell in love with their music, which made me more curious about other metal bands. That's how I discovered metal.
There was, however, one particular sub-genre which captivated my attention the most: symphonic metal. It had everything I loved - heavy riffs, orchestra, and catchy melodies (although sometimes too catchy to my liking as I love complex compositions, which symphonic metal bands' songs don't always have). I still love these elements in music, but the more symphonic metal bands I knew, the more I actually realized that most of these bands are pretty much the same in some aspects, and as I grew up and discovered more bands and sub-genres, the mutual similarity of some bands started to get boring (maybe I could even say it started to be annoying).
But don't get me wrong - I haven't given up on the symphonic metal, I have only become a bit picky (well, maybe more than just a bit). Of course, there are also great symphonic metal bands which are really original and unique, but most of these bands are not strictly symphonic metal - they use elements of other genres or subgenres and they do not restrict themselves to the metal genre only. What makes them stand out is that they're not afraid to do some experiments. There are, however, a lot of absolutely stereotypical symphonic metal bands that sound really the same and that's what I want to dedicate this article to. So let's see what bothers me about this metal subgenre the most...

úterý 22. března 2016

Noty pro hlas a klavír k písni The Escapist (Nightwish)

Jednou z mých zálib je také hraní na key board a psaní hudebních transkripcí k písničkám, které mám ráda. Netroufám si tvrdit, že jsem v tom nějak zvlášť dobrá - spíš naopak, protože hrát jsem se začala učit v době, kdy mi bylo přibližně patnáct a půl roku a čtení not mi taky moc nešlo (v tom se stále snažím zdokonalovat - například hraní šestnáctinových a kratších not s tečkou, prodloužených ligaturou nebo oddělených pomlkou). Navíc mě nikdy nenapadalo nic moc vhodného a originálního, co by se dalo hrát levou rukou jako doprovod, což je poměrně zásadní věc, nicméně se snažím po všech stranách neustále zdokonalovat. Muzikant ze mě ovšem nikdy nebude ;-)

čtvrtek 17. března 2016

Spark Fresh Blood: Koncert vítězů – přehlídka toho nejlepšího


Minulý rok uspořádal rockový časopis Spark třetí ročník soutěže mladých českých i slovenských kapel toužících po větší pozornosti a prosazení se na zdejší hudební scéně. Přihlásilo se více než 400 kapel, z nichž byly po nějaké době čtenáři časopisu vybrány ty nejlepší – na třetím místě se umístila kapela Misty Ways, na druhém Ereley a na prvním slovenská power heavy metalová kapela Signum Regis.Právě 12. března v 18:00 byl časopisem Spark v Brně také uspořádán koncert, na němž vystupovaly tyto tři kapely, které se umístily na prvních třech příčkách, a také kapela Eponine, která skončila čtvrtá.


středa 16. března 2016

Když Češi zpívají anglicky

Možná už jste si někdy položili otázku, jestli je pro české interprety a kapely lepší zpívat anglicky nebo česky – zatímco angličtina je světový jazyk, kterému by více či méně měl rozumět v dnešní době alespoň každý obyvatel „západního světa“, který má přístup ke vzdělání, češtině přece jen rozumíme lépe než jakémukoliv jinému jazyku. Jenže ne každý rozumí češtině a k tomu, aby to, co chce daný hudebník sdělit světu, pochopilo co nejvíce lidí, náš jazyk přece jen nestačí.