Někdo
by se mohl domnívat, že nemá moc velký smysl, aby i menší města, která mají
méně než 100 000 obyvatel, měla vlastní hudební těleso – lidé mohou
cestovat za hudbou do větších měst a také se předpokládá, že mladou generaci už
vážná hudba tolik nepřitahuje, takže jsou vlastní orchestry přežitkem, jenž se
zkrátka nevyplatí. Nicméně o tom, že vážná hudba ještě stále lidi přitahuje a
pro kvalitní hudbu není třeba chodit daleko, bylo možné se přesvědčit 30. října
ve zcela zaplněné břeclavské synagoze, kde se konal koncert členů
Břeclavského komorního orchestru.
Samotný
koncert začal ve čtyři hodiny odpoledne a během něj zaznělo celkem osm hudebních
děl, z nichž prvním bylo Trio
Kegelstatt K. 498 od W. A. Mozarta pro piano, violu a klarinet. Následovala
Faurého Pavana Op. 50, dílo „Spiegel im Spiegel“ od estonského
skladatele A. Pärta, Mozartův Quintett K.
581 (tzv. Stadlerův kvintet),
známá filmová skladba „The Godfather
Waltz“ skladatele N. Roty a Prokofjevova Předehra na hebrejská témata Op. 34. Po dlouhém bouřlivém aplausu
byl přidán ještě přídavek v podobě dvou skladeb argentinského skladatele
A. Piazzolliho.
Jak je už na první pohled zřejmé,
skladby byly dosti různorodé a návštěvníci si tedy mohli vyslechnout díla od
klasicismu po současnou filmovou hudbu (viz „The
Godfather Waltz“). Samozřejmě, že tato pestrost mírně narušila hudební
souvislost koncertu, ale na druhou stranu nebylo stanoveno žádné specifické
téma či časové zaměření koncertu a všichni přítomní si díky tomu mezi
odehranými díly mohli najít to, co jim bylo nejbližší a nejmilejší. Z dramaturgického
hlediska byla však skvělou volbou Prokofjevova Předehra na hebrejská témata, která výborně korespondovala s prostředím
synagogy, v níž se koncert konal.
Zvláště některé pasáže odehraných hudebních
děl hudebníky komorního orchestru řádně prověřily a to nejen, co se týče
techniky nebo zvládnutí dynamiky, ale také synchronizace. Během koncertu totiž
nebyl přítomen dirigent, což je u menších hudebních těles vynahrazováno tím, že
hudebníci o sobě navzájem mají lepší přehled, než tomu bývá v případě větších
orchestrů, a právě díky tomu často nebývá dirigent vůbec přítomen. Nutno však
dodat, že bez ohledu na nepřítomnost dirigenta byla hra účinkujících hudebníků
po všech stránkách bezchybná.
Skvělé
hře členů komorního orchestru lichotila i vynikající akustika budovy, která
ještě dále znásobila hudební prožitek návštěvníků bez ohledu na to, z jakého
místa v synagoze celé dění sledovali.
Celkově
byl koncert velice vydařený, což svým hodnocením potvrzovali i zjevně nadšení
návštěvníci (mezi nimiž byli mimochodem i lidé pod 18 let) při odchodu z budovy
poté, co akce skončila. To společně s faktem, že celá synagoga byla
naplněná k prasknutí, jen potvrzuje, že o vážnou hudbu stále ještě zájem
je a vydržování vlastního orchestru má smysl i v menších městech, jakým je
i Břeclav. Ostatně, ukázalo se, že za kvalitní hudbou není třeba dojíždět do
větších divadel ve velkých městech, protože i jinde lze narazit na skvělé
hudebníky.
Účinkovali:
·
Zdeněk Oslzlý –
klarinet
·
Petra Roučková –
viola
·
Markéta Melkusová –
klavír
·
David Herzán –
housle
·
Pavlína Roučková –
housle
·
Lada Zabloudilová –
violoncello
_____________________
Mimochodem, 1. ledna se bude v synagoze
konat novoroční koncert Břeclavského komorního orchestru, a pokud by někdo z vás
měl zájem zúčastnit se, má možnost. Lístky je ale potřeba zarezervovat předem
na břeclavském informačním centru.
0 komentářů:
Okomentovat